Tajemné kulovité útvary v Ruské tajze

Do tajemných kotlů v ruské tajze se svého času dalo vjet i na sobu
Rubrika: 

V odlehlých a pro běžného člověka nepřístupných místech na Sibiři, v hluboké tajze, se nachází jedna z největších záhad doslova připravená pro zkoumání ufology z celého světa. Nálezy těchto pozoruhodných těles sahají do pradávné historie lidské populace. Zdejší kočovníci si předávají tajuplné historky o démonech z lesa po staletí. Jakutští lovci, které tyto záhadné objekty navštívili začali trpět záhadnými nemocemi včetně vypadávání vlasů a poruch metabolismu, což ukazuje na pravděpodobnou vysokou radioaktivitu těchto objektů. 

Oblast Jakutska je pro ukrytí záhadných objektů doslova jako stvořená, neboť právě tato oblast patří mezi nejméně osídlené oblasti na Zemi

Oblast Jakutska je pro ukrytí záhadných objektů doslova jako stvořená, neboť právě tato oblast patří mezi nejméně osídlené oblasti na Zemi, kdy na jeden čtvereční kilometr připadá přibližně 0,39 obyvatele. A to je skutečně velmi málo. Pokud se zde skutečně někdy lidská noha objeví, může narazit právě na velmi zvláštní artefakty : totiž načervenalé útvary, které připomínají hrnce dnem vzhůru; jindy jsou jakoby náhodně pohozeny v šírých pláních. Okolí těchto útvarů, pokud v nich něco roste, vykazuje velmi zvláštní anomálie, a to včetně rostlin : tráva v okolí těchto objektů dosahuje výšky až několika metrů a člověk je schopen se v ní doslova ztratit a i lidské smysly jakoby samy od sebe ztrácely orientaci. Velmi zajímavá je rovněž skutečnost, že jsou „vyrobeny“ z extrémně pevné kovové slitiny a uvnitř nich se může nacházet i několik oddělených prostor připomínajících sklepní místnosti.  Kov, ze kterého jsou tyto "příbytky" zhotoveny je extrémně tvrdý a  neznámého původu. Uvnitř těchto staveb je údajně navzdory nepříznivému počasí, které v tajze panuje, poměrně teplo. Pobývat v těchto stavbách je však pro lidský organismus velmi nebezpečné : lidé trpěli závratěmi, krvácením z uší a z nosu a velmi často člověk bez příčiny po delším pobytu v tomto objektu zemřel.

Jakutští a Evenští kočovníci tyto objekty nazývají „olguje“, což znamená „kotle“

Jakutští a Evenští kočovníci tyto objekty nazývají „olguje“, což znamená „kotle“ - a tyto objekty skutečně kotle či velké hrnce více či méně připomínají. Další zajímavostí je skutečnost, že se „kotle“ objevily podle pradávných legend po souboji bohl Njurgun Booturnem a Tong Duurajem. Co se však ve skutečnosti v oné oblasti před dávnými léty událo dnes již nezjistíme – kotle se propadají do stále větší hloubky a svědci, kteří by mohli expedice ke kotlům dovést zpravidla již zesnuli. V roce 1966 se však situace pomalu začíná měnit, když na kotle upozorňuje ruský záhadolog Aleksander Gutenev novinovým článkem, který spustí reakci několika vědeckých expedic.

Jednou z těchto expedic byla rovněž výprava Ing. Ivana Mackerleho, která se však rozhodla pro unikátní výzkum této oblasti, a totiž ze vzduchu : s ohledem na to, že vrtulník by byl příliš finančně náročnou záležitostí, rozhodli se pro padák s motorem a člen týmu, Pavel Štěpán následně zkoumá celou oblast mnoho týdnů. Expedice si dává nadlidský úkol : zaznamenat a do map zanést alespoň to, co nalézají, aby bylo možné se k objektům později vrátit. Nalézají však kotel s průměrem okolo třiceti metrů se zatopeným otvorem, který se propadl a v jeho bezprostředním okolí se nachází jezírko. Tento objekt doslova přesně odpovídá svědeckým výpovědím domorodců i popisům z legend původních obyvatel. Po několika dnech následuje objevení velmi podobné struktury s průměrem okolo deseti metrů.

Ufologové tvrdí, že by se mohlo jednat o pozůstatky vesmírných plavidel mimozemšťanů a radioaktivita je získaná

I Ivan Mackerle se následně, několik dnů po objevení druhého kotle potýká se závratěmi, ztrátou zraku, krvácením a silnou nevolností; příznaky velmi podobnými nemoci z ozáření. Nahrává to jedné z teorií, že tyto objekty byly původně jadernými reaktory, které zde použité zanechala dávná vyspělá civilizace; ba dokonce se objevují teorie, že je zde zanechali návštěvníci z Vesmíru. K čemu však mohly sloužit zůstává záhadou. Ufologové naopak tvrdí, že by se mohlo jednat o pozůstatky vesmírných plavidel mimozemšťanů a radioaktivita je získaná – dlouhodobým pobytem ve vesmírném prostoru. Mráz nám přeběhne po zádech, pokud se na závěr seznámíme s výpovědí několika lovců, kteří údajně v jednom z kotlů nalezli podivné černé malé jednooké bytosti ... 

A nyní něco z historie kotlů olgujů :

  • 1853. Ruský výzkumník Sibiře R.K. Maak popisuje v knize Viljujský kraj, že nedaleko břehu přítoku řeky Viljuj je v zemi utopený obrovský měděný kotel, ze kterého vystupuje pouze jeden okraj, ale rostou v něm stromy.
  • 1908. Nad Sibiří došlo k dosud neobjasněné explozi ohnivé koule dnes nazývané Tunguzský meteorit. V roce 1984 následoval tzv. Čulymský bolid, který překvapivým způsobem zopakoval dráhu Tunguzského meteoritu.
  • 1989. Archeolog N.D. Archipov uvádí ve své knize Starověké Jakutsko, že mezi obyvateli povodí řeky Viljuj odedávna kolují zprávy o bronzových kotlích olgujích.
  • 1996. V malém ruském časopise vyšel článek od ufologa A.Guteneva o záhadě kotlů a Údolí smrti, kterou dával do souvislosti s mimozemšťany.
  • 2004. Rozšířený a doplněný článek uveřejnil na internetu dr. Valerij Uvarov v anglickém jazyce a tak se o záhadě olgujů dovídá celý svět.
Obsahové zdroje: 
redakce
Zdroj grafiky: 
https://republic.ru/images2/blog_photo_18/2013_07_02/yakutiya.jpg